Fachbuch, 2009
122 Seiten
Jura - Rechtsphilosophie, Rechtssoziologie, Rechtsgeschichte
ZUM GELEIT
I. ENTWICKLUNG DER RECHTSREGELUNG DES VEREINSRECHTS AUF DEM GEBIET DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK
1. ANFÄNGE DER VEREINSGESETZGEBUNG (BIS 1852)
2. VEREINSGESETZ NR. 134/1867 RGBL., FOLGENDE UND ZUSAMMENHÄNGENDE VORSCHRIFTEN
3. VEREINSRECHT IN DER ÄRA DER I. UND II. TSCHECHOSLOWAKISCHEN REPUBLIK, IM PROTEKTORAT BÖHMEN UND MÄHREN UND IN DER NACHKRIEGSZEIT
II. VEREINSRECHT IN DER PRAXIS EINIGER BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE 1919 – 1952
1. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DEN 20. JAHREN
2. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DEN 30. JAHREN
3. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DER ZWEITEN REPUBLIK UND IN DER BESETZUNGSZEIT
4. BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE IN DER NACHKRIEGSZEIT
5. EINIGE BRÜNNER FAKULTÄTSVEREINE NACH FEBRUAR 1948
ZUM SCHLUSS
Práce analyzuje teorii a praxi realizace spolkového práva v prostředí několika brněnských fakultních spolků v letech 1919–1952, přičemž se zaměřuje na to, jak formální právní úprava a její reálná aplikace dokumentovaly postavení jednotlivce ve společnosti a celkový stav společnosti v konkrétních historických momentech.
1. POČÁTKY SPOLČOVACÍHO ZÁKONODÁRSTVÍ (DO ROKU 1852 VČETNĚ)
Vydání první rakouské ústavy v dubnu 1848 lze považovat za počátek zásadního obratu v garancích právního postavení obyvatel habsburské monarchie v mnoha směrech. Prozatímní ústava, nazvaná podle jejího hlavního inspirátora, ministra vnitra Pillersdorffa, slibovala občanům krom jiného i respektování národní rovnoprávnosti, osobní a náboženskou svobodu, svobodu tisku, zachování listovního tajemství, veřejnost a ústnost soudního řízení. V § 22 pak dubnová ústava výslovně občanům přiznávala právo vytvářet spolky.
O právu spolčovacím se také hovořilo v § 7 ústavy březnové z roku 1849. Vznik spolku podle této normy nejvyšší právní síly byl podmiňován jejich cílem, účelem a prostředky k jeho dosažení. Ty nesměly mít protistátní charakter. Prováděcím patentem ze 17. března 1849 byl zároveň nad činností spolků zaveden policejní dohled. Vznik nevýdělečných spolků nebyl podle patentu obsahujícího i další základní občanská práva vázán na zvláštní úřední povolení. Koncese byla podle uvedeného patentu nezbytná pouze u spolků výdělečných.
K sérii předpisů, vydaných posledního dne roku 1851, které jsou tradičně označovány jako silvestrovské patenty a které znamenaly do značné míry návrat k absolutismu, řadíme i nařízení č. 246 říšského zákoníku. Tímto právním aktem byly zakázány jakékoliv politické spolky. Také ostatní spolky však byly postupně stále více svazovány četnými omezeními. Spolkům bylo například zakázáno zřizovat pobočky a vést mezi sebou korespondenci.
ZUM GELEIT: Úvodní zamyšlení nad významem spolkového práva v historickém kontextu.
I. ENTWICKLUNG DER RECHTSREGELUNG DES VEREINSRECHTS AUF DEM GEBIET DER TSCHECHISCHEN REPUBLIK: Historický přehled vývoje spolkového práva od 19. století až po rok 1951, včetně vlivu rakouských patentů, ústavy z roku 1920 a následných změn v období protektorátu a po únoru 1948.
II. VEREINSRECHT IN DER PRAXIS EINIGER BRÜNNER FAKULTNÍCH VEREINE 1919 – 1952: Analýza praktického fungování brněnských fakultních spolků, jejich organizační struktury, sociální činnosti a postupné politizace pod vlivem politických událostí 20.–50. let.
ZUM SCHLUSS: Zhodnocení vývoje, kdy se původně apolitické spolky stávaly arénou politických střetů a nakonec byly pohlceny jednotnými organizacemi komunistického režimu.
spolkové právo, fakultní spolky, historie vysokého školství, Brno, studentské organizace, Rakousko-Uhersko, První republika, Protektorát, poválečné období, únor 1948, zákon č. 134/1867, Svaz vysokoškolského studentstva, autonomie vysokých škol, politizace, demokratizace.
Práce se zabývá historií a praxí spolkového práva v českých zemích s důrazem na činnost brněnských fakultních spolků mezi lety 1919 a 1952.
Ústředními tématy jsou vývoj právní úpravy sdružování, život studentů v brněnských spolcích a vliv tehdejší politické situace na jejich fungování.
Cílem je doložit, jak formální právní rámec a jeho praktická aplikace ovlivňovaly postavení jednotlivce a celkový stav společnosti v různých historických obdobích.
Autorka využívá metodu právněhistorické analýzy pramenů, archivních fondů, dobového tisku a právních norem.
Hlavní část se věnuje konkrétní praxi fakultních spolků v Brně v různých historických etapách – od 20. let až po období po únoru 1948.
Práci charakterizují pojmy jako spolkové právo, fakultní spolky, politizace, autonomie vysokých škol a poválečná transformace společnosti.
Po únoru 1948 došlo k postupnému omezování nezávislosti spolků a jejich faktickému pohlcení jednotnými mládežnickými a odborovými organizacemi, což vedlo k jejich likvidaci.
Sociální otázky byly klíčové; spolky organizovaly podporu pro nemajetné studenty, provozovaly koleje, menzy a fondy, čímž suplovaly nedostatečnou státní pomoc.
Der GRIN Verlag hat sich seit 1998 auf die Veröffentlichung akademischer eBooks und Bücher spezialisiert. Der GRIN Verlag steht damit als erstes Unternehmen für User Generated Quality Content. Die Verlagsseiten GRIN.com, Hausarbeiten.de und Diplomarbeiten24 bieten für Hochschullehrer, Absolventen und Studenten die ideale Plattform, wissenschaftliche Texte wie Hausarbeiten, Referate, Bachelorarbeiten, Masterarbeiten, Diplomarbeiten, Dissertationen und wissenschaftliche Aufsätze einem breiten Publikum zu präsentieren.
Kostenfreie Veröffentlichung: Hausarbeit, Bachelorarbeit, Diplomarbeit, Dissertation, Masterarbeit, Interpretation oder Referat jetzt veröffentlichen!

