Schiedsverfahren in der Tschechischen Republik

Obsah

1. Historie rozhodčího řízení

1.1 Rozhodčí řízení ve středověku

1.2 Rozhodčí řízení od druhé poloviny 19. století

1.2.1 Právní úprava rozhodčího řízení podle rakouského soudního řádu

1.2.2 Řízení před burzovními rozhodčími soudy

1.2.3 Rozhodčí komise pro závody se závodními výbory

1.2.4 Rozhodčí soudy hornické

1.2.5 Rozhodčí komise pro pracovní spory z domácké práce

1.2.6 Rozhodčí soudy bratrských pokladen

1.2.7 Další rozhodčí soudy a rozhodčí komise působící v období první Československé republiky

1.2.8 Počátky právní úpravy mezinárodní arbitráže

1.3 Postavení rozhodčího řízení po roce 1948

1.4 Cesta k současné právní úpravě rozhodčího řízení

2. Současná právní úprava rozhodčího řízení

2.1 Prameny rozhodčího řízení

2.2 Vymezení rozhodčí smlouvy

2.3 Rozhodci

2.4 Stálé rozhodčí soudy

2.5 Rozhodčí řízení

2.5.1 Zásady rozhodčího řízení

2.5.2 Subjekty rozhodčího řízení

2.5.3 Průběh rozhodčího řízení

2.5.4 Procesní podmínky

2.5.5 Dokazování

2.5.6 Ukončení rozhodčího řízení

2.5.7 Zrušení rozhodčího nálezu soudem

2.5.8 Rozhodčí řízení s mezinárodním prvkem

2.5.9 Působnost soudů v rozhodčím řízení

Cíle a témata publikace

Hlavním cílem této publikace je poskytnout komplexní přehled o problematice rozhodčího řízení v České republice, a to jak z historického hlediska, tak z pohledu současné právní úpravy. Kniha je koncipována jako praktický průvodce pro české podnikatele, kteří čelí problémům s vymáháním svých pohledávek, a snaží se jim přiblížit výhody, procesní aspekty a právní rámec tohoto způsobu řešení obchodních sporů.

• Historický vývoj rozhodčího řízení v českých zemích a Rakousko-Uhersku.
• Teoretická východiska a právní povaha rozhodčího řízení.
• Analýza současné legislativy upravující rozhodčí řízení a rozhodčí smlouvy.
• Procesní aspekty, zásady řízení a postavení rozhodců či rozhodčích soudů.
• Mezinárodní aspekty rozhodčího řízení a uznávání cizích rozhodčích nálezů.

Auszug aus dem Buch

Shrnutí kapitol

1. Historie rozhodčího řízení: Tato kapitola mapuje historický vývoj rozhodčího řízení od středověku přes rakousko-uherské období až po první republiku a následný vývoj po roce 1948.

2. Současná právní úprava rozhodčího řízení: Kapitola se podrobně zabývá platným právním rámcem rozhodčího řízení, analyzuje prameny práva, náležitosti rozhodčí smlouvy, postavení rozhodců a procesní pravidla řízení.

Klíčová slova

Rozhodčí řízení, rozhodčí smlouva, rozhodčí nález, rozhodce, stálé rozhodčí soudy, obchodní spory, civilní proces, historie práva, exekuce, vykonatelnost, právo České republiky, mezinárodní obchodní arbitráž, procesní podmínky, zásady řízení, dokazování.

Často kladené otázky

V čem spočívá podstata rozhodčího řízení?

Podstatou je přenesení pravomoci projednávat a rozhodovat určité majetkové spory ze státních soudů na soukromé osoby (rozhodce) nebo stálé rozhodčí orgány, a to na základě dohody účastníků sporu.

Jaké jsou hlavní výhody rozhodčího řízení oproti řízení u státních soudů?

Mezi hlavní výhody patří vyšší kvalita rozhodování díky odbornosti rozhodců, rychlost, hospodárnost, neveřejnost řízení a možnost stran ovlivnit volbu rozhodce.

Kdo může být rozhodcem?

Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. V určitých případech může být rozhodcem i cizinec.

Jakou právní sílu má rozhodčí nález?

Rozhodčí nález má zásadně stejné právní účinky jako pravomocný soudní rozsudek a je státní mocí vykonatelný.

Co je to rozhodčí doložka?

Rozhodčí doložka je ujednání stran ve smlouvě, kterým se strany dohodly, že budoucí spory vznikající z tohoto právního vztahu budou řešeny v rozhodčím řízení.

Může se rozhodčí nález přezkoumat?

Standardně není možné proti rozhodčímu nálezu podat řádný opravný prostředek. Strany se však mohou dohodnout, že nález bude na jejich žádost přezkoumán jinými rozhodci.

Jaká je role soudů v rozhodčím řízení?

Soudy vykonávají pomocnou a kontrolní funkci, například jmenují rozhodce, pokud se strany nedohodnou, rozhodují o zrušení rozhodčího nálezu nebo provádějí exekuci.

Co znamená zásada "ex aequo et bono"?

Jedná se o rozhodování podle zásad spravedlnosti, kdy rozhodci nemusí být striktně vázáni platnými ustanoveními hmotného práva, pokud se na tom strany předem dohodnou.